Při pěstování jakýchkoli druhů sazenic, ať už zeleniny, nebo okrasných rostlin, zejména v pařeništích, sklenících nebo ve fóliovnících, se určitě mnozí pěstitelé setkali s tím, že brzy po vyklíčení ze semen byly rostlinky napadeny houbovými nemocí.
Při pěstování jakýchkoli druhů sazenic, ať už zeleniny nebo okrasných rostlin, zejména v pařeništích, sklenících nebo ve fóliovnících, se určitě mnozí pěstitelé setkali s tím, že brzy po vyklíčení ze semen byly rostlinky napadeny houbovými chorobami, které způsobily jejich hynutí.
Jedná se většinou o komplexní nemoc, nazvanou padání klíčících rostlin. Je způsobována více druhy hub současně a to Pythium, Bremia, Fusarium, Thielaviopsis, Rhizoctonia a podobně, které se vyskytují ve všech půdách. Žijí na rostlinných zbytcích.
Ve větší míře mohou být zavlečeny půdou, nářadím, vegetačními nádobami nebo zálivkovou vodou. Napadají kořenový krček nebo spodní část stonku, případně kořeny, jejichž pletivo černe, měkne a rozkládá se. Semenáčky, řízky nebo mladé rostlinky vadnou, padají a odumírají. Tyto houby někdy způsobují také bazální hnilobu starších rostlin.
Prevence
Z preventivních opatření je třeba používat dobře proleželou zeminu promíchanou s rašelinou nebo pískem. Není vhodné hnojit nerozloženým chlévským hnojem nebo čerstvou listovkou.
Rozvoj hub podporuje vysoká vzdušná vlhkost, vysoké teploty, nedostatek světla, husté výsevy a hustý spon, nedostatečné větrání a častá zálivka. Dále je třeba používat pouze zdravé osivo, případně mořené.
Vhodné je i střídání ploch určených k pěstování semenáčků. Dalším způsobem ochrany je fyzikální dezinfekce půdy jejím preparováním horkou párou, při kterém se ničí nejen živočišní škůdci, zárodky hub, bakterie a viry, ale i semena některých plevelů. Zničí se sice i užitečné organismy, ale ty se poměrně rychle regenerují.
Nevýhodou jsou vysoké nároky na technické vybavení. Teplota preparování se řídí vlastnostmi organismů, proti nimž je určena. Obecně má být asi o 10 °C vyšší, než je smrtící teplota, která se pohybuje od 50 °C pro některé houby a háďátka až nad 90 °C pro viry a bakterie.
V praxi se obvykle dosahuje teploty 95 °C 20 – 30 minut. Hloubka propaření má být 20 – 50 centimetrů. Zemina před zásahem má být suchá a zároveň nesmí být zmrzlá. Nejlepších výsledků se dosahuje v lehkých a středně těžkých půdách s dostatečným obsahem humusu. Těžké půdy ztrácejí po preparování půdní strukturu.
Půdu chráníme
Po skončení preparování není vhodné sít hned, ale asi až po dvou-třech týdnech, kdy se obnoví mikrobiální rovnováha. Jinak by se mohly vyskytnout poruchy klíčivosti a vývoje hlavně u citlivých druhů (begonie, primule a podobně). Během tohoto čekacího období půdu chráníme před opětovnou kontaminací škodlivými organismy skladováním na vybetonované ploše a přikrytím fólií.
